Vysoké a Nízké Tatry
Na konci září jsem společně s fotografy Pavlem Szabo a Petrem Popplem podnikl ,,expedici“ do Vysokých a Nízkých Tater. V tomto článku nastíním hlavní aspekty cesty a přiblížím i pozadí vzniku některých mých fotografií.
Tatranský les, TANAP, Slovensko - Olympus E520, Zuiko, stativ, bez filtrů, Ortonův efekt.
Den první
Do Starého Smokovce jsme dorazili okolo deváté hodiny ranní a po krátké cestě lanovkou jsme z Hrebienku vyrazili ( s krátkou zastávkou u vodopádů Studeného potoka) do Velké Studené doliny. Počasí nebylo ideální, mraky byly poměrně nízko nad zemí a sem tam spadlo pár dešťových kapek. Výhodou, ale bylo, že jsme šli sami a nemuseli jsme se brodit davy turistů. Již cestou jsem z turistického chodníku pořídil svůj snímek tatranského lesa. Po dvou a půl hodinách chůze a stoupání s mým 17 kilovým batohem jsme konečně došli na Zbojnickou chatu, kde jsme měli zařízeno ubytování. Mraky se bohužel neprotrhaly, spíš naopak, byli jsme přímo v nich.
Prostredný hrot, Velká Studená dolina, Slovensko - Olympus E520, Zuiko, stativ, bez filtrů, Exposure Blending.
Až během večeře v pět hodin jsem si všiml, že se obloha pomalu vyjasňuje a slunce osvětluje okolní štíty. Neváhal jsem a vyběhl z chaty k nejbližšímu plesu. Prostredný hrot rozdělující Malou a Velkou Studenou dolinu, osvícený večerním sluncem, se dokonale odrážel na klidné vodní hladině. Po zachycení celé scenérie jsem se vydal do okolí a snažil se pořídit ještě pár záběrů. Slunce však již pomalu zapadalo a mraky začaly opět pohlcovat celou dolinu. Po večerní debatě na chatě jsme ještě vyrazili ven, abychom shlédli noční oblohu nad Tatrami. Hvězdy byly v porovnání s těmi, které běžně vídáme, mnohem větší a jasnější. Měsíc byl nasvícen jen částečně, i přesto šlo krásně vidět část ve stínu a mléčná dráha, neponičená světelným smogem, se táhla přes celou oblohu. V tu chvíli jsme oba s Pavlem litovali, že nemáme o něco lepší fotoaparáty a prosili Petra ať nám půjčí jeho 5D Mark II. On sám však noční oblohu nefotil, šetřil si akumulátor na další dva dny focení a o výměně jeho CF karty s našimi v jeho fotoaparátu nechtěl ani slyšet.
Panorama Starolesnianského plesa, Velká Studená dolina, Slovensko - Olympus E520, Zuiko, stativ, bez filtrů, složeno z 5 snímků.
Den druhý
To ráno jsme vstali hodinu a půl před východem slunce. Já jsem vyrazil směrem ke Svišťovému štítu na konec Velké Studené doliny odkud byl úžasný výhled na celou dolinu s plesy, Studeným potokem a inverzi. Pořídil jsem panoramatický snímek a čekal až výjde slunce. Čekání bylo velmi dlouhé, později jsem se dokonce dozvěděl, že Petr s Pavlem se v domnění, že slunce nevýjde, vraceli na chatu a na poslední chvíli měli problémy najít to správné místo :-). Já jsem však v té době fotil ve společnosti několika kamzíků u Starolesnianského plesa panorama osvětlených západních štítů. Po snídani a odpočinku na terase chaty jsme sestoupili zpět dolů do Starého Smokovce, odkud jsme přejeli do Jasné v Nízkých Tatrách. Cestu na Chopok jsme si usnadnili lanovkou. Večer jsme z Kamenné chaty vyšli na vrchol Chopku. Zapadající slunce, v té době ještě poměrně vysoko na obloze, osvětlovalo nedaleký Ďumbier. Mým společníkům však vadil opar a scéna jim připadala nudná a oba proto sešli dolů k chatě. Já jsem si díky tomu mohl v klidu užít večerní atmosféru, fotografovat a přemýšlet.
Ďumbier, NP Nízké Tatry, Slovensko - Olympus E520, Zuiko, stativ, bez filtrů, 2x zpracovaný RAW.
Den třetí
Ráno se mi nevstávalo moc dobře. Sotva jsem těsně nad ránem usnul (dříve to kvůli chrápání nešlo), musel jsem vstávat za účelem ranního focení. Vydali jsme se směrem k Ďumbieru, nejvyšší hoře Nízkých Tater. Svůj poslední panoramatický snímek jsem pořídil během svítání, které nastává hodinu před samotným východem slunce, je nejatraktivnější za jasné oblohy a je přirozeným předělem mezi nocí a dnem. Po technické stránce se rozhodně jedná o jeden z mých nejsložitějších snímků. Expoziční časy se pohybovaly mezi 4 až 15 vteřinami a musel jsem zároveň používat přechodové filtry i techniku Exposure Blendingu, abych docílil co nejlepšího detailu ve světlech i stínech. Po nafocení našich posledních snímků jsme se vydali zpět na chatu, odkud jsme (ikdyž neradi) měli namířeno domů.
Svítání v Nízkých Tatrách, NP Nízké Tatry, Slovensko - Olympus E520, Zuiko, stativ, Hitech 0,6 Hard edge, složeno z 6 snímků, Exposure Blending.
Na závěr bych chtěl poděkovat Pavlovi Szabo za dokonalou přípravu celé cesty a Petrovi Popplovi za to, že nám byl skvělým řidičem a společníkem.